GEVORKYAN: Slovenský diamant ukrytý v prášku

„Nejsme montážní firma,“ říká Artur Gevorkyan s tím, že cílem jeho společnosti není prodávat výrobky, ale hledat řešení pro klienty. „Jsme vývojovým dodavatelem pro většinu našich zákazníků. Cílem našich specialistů je společně s vývojáři zákazníka najít cestu, jak minimalizovat náklady na náš výrobek a na celkovou sestavu, třeba převodovku,“ dodává s tím, že princip práškové metalurgie není nijak komplikovaný k pochopení. Zpravidla se směsi lisují nebo vstřikují do forem a potom zapékají při velmi vysokých teplotách.

Společnost dnes vyrábí více než 5 milionů kusů součástek měsíčně a na trh uvede více než 150 nových výrobků ročně pro klienty ve více než 30 zemích světa. „Nejvíce hrdý jsem ale na 145 zaměstnanců. Možná to tak nevypadá, ale nejsme firma pro normální lidi. Naši kolegové musí prací žít. Koukat všude kolem sebe a přemýšlet, co by se dalo vyrábět práškovou metalurgií,“ dodává.

Z Arménie přes Ukrajinu na střední Slovensko

Otec Artura Gevorkyana byl jedním ze zakladatelů oboru práškové metalurgie v Arménii, odkud Artur pochází. Dodnes vnímá firmu Gevorkyan spíše jako rodinný podnik. Úzké vazby dokládá i to, že jeho syn Robert pracuje s další více než desítkou expertů jako manažer kvality. „Snažím se naučit naše lidi, že mezi sebou máme spolupracovat jako rodina, jinak nemáme šanci přežít,“ říká zakladatel firmy.

Sám Artur se paradoxně oboru práškové metalurgie původně věnovat nechtěl. Studoval letecké inženýrství na vojenské akademii v ukrajinském Charkově. „Jsem konstruktér letadel a absolvoval jsem vojenskou akademii. Když jsem se rozhodl odejít z armády, tak jsem se musel něco začít učit. Jelikož jsem odmalička doma poslouchal, že prášková metalurgie je super, tak jsem se rozhodl do toho jít,“ popisuje rok 1991, kdy založil metalurgický podnik na Ukrajině. V roce 1996 přesunul výrobu na Slovensko, kde vybudoval továrnu na zelené louce. „Mým cílem tehdy nebylo přijít na Slovensko, ale odejít z bývalého Sovětského svazu. Celý náš byznys byl a je postavený – a tak to zůstane – na tom, abychom v této části světa neměli ani dodavatele, ani odběratele a nebyli propojeni ani finančně,“ řekl například Gevorkyan pro Seznam Zprávy.

I když považuje Artur Gevorkyan slovenskou Vlkanovou za ideální strategické místo v srdci Evropy, firma současně zakládá vývojové centrum ve Vídni, kam přesune zaměstnance z výzkumu a vývoje. „Prášková metalurgie se na Slovensku nestuduje. Nejblíže to jde ve Švédsku, Španělsku a v Rakousku. I proto jsme otevřeli vývojové centrum ve Vídni, kde už máme odbornou spolupráci s univerzitami,“ dodává Gevorkyan.

Skutečně bezodpadová výroba

Výhodou práškové metalurgie je, že při výrobě nevzniká takřka žádný odpad na rozdíl od klasického obrábění. Pokud jsou nějaké malé zbytky z výroby, tak je můžeme rozdrolit a znovu použít. Celý výrobní proces je energeticky efektivní, nízkoemisní a šetří suroviny. Při výrobě je navíc využívána energie získávaná z obnovitelných zdrojů. „V tomto smyslu je tato technologie skutečně zelená a bezodpadová,“ popisuje Artur Gevorkyan. Všechny pece jsou takzvaní obojživelníci a pracují jak na plyn, tak na čistý vodík. „Dokud na této planetě bude vzduch, můžeme pořád vyrábět,“ dodává.

Za konkurenční výhodu Artur Gevorkyan považuje i to, že nikde jinde na světě nejsou všechny čtyři klíčové technologie práškové metalurgie na jednom místě. V současnosti se Gevorkyan specializuje nejen například na automobilový či ropný průmysl, ale také na odvětví kompresorů, bezpečnostních systémů nebo na medicínský a módní průmysl. Mezi zákazníky firmy patří třeba Linde, Komatsu nebo Siemens. Spolupracuje i s módními značkami jako Yves Saint Laurent nebo Versace, pro které firma vyrábí kovové spony a dekorace.

Firma zaměřená na stabilitu

Továrna Gevorkyan je v mnohém odlišná už od vstupních dveří. Zdi kanceláří zdobí motivační plakáty, které často odkazují na českého prvorepublikového podnikatele Tomáše Baťu. „Obdivuji Baťu, jeho knihy mám u postele, ale v jednom jsem proti němu. Náš zákazník není náš pán, jak tvrdil. V Gevorkyan je pro nás zákazník partner,“ říká. V ostatním se ale principů Tomáše Bati drží. Každý zaměstnanec má například v pracovní smlouvě odstavec ze smlouvy, kterou velkotovárník podepisoval se svými zaměstnanci. Jde třeba o zásadu, že každý pracovník má přinášet návrhy na zlepšení nebo že firma nechce spolupracovat s těmi, kteří plánují zůstat jen u manuální práce. „Baťa už před sto lety hovořil o něčem, co dnes nazýváme průmysl 4.0,“ dodává podnikatel.

Artur Gevorkyan také přiznává, že nepatří k podnikatelům, které žene dopředu jen vidina úspěchu. „Já jsem si v životě nepotřeboval něco konkrétního dokázat. Mnohdy jsem chtěl jen přežít. Vím, jaké je, to jíst s manželkou z jednoho talíře. Vím, jaké to je, nemít peníze,“ vzpomíná. I proto klade enormní důraz na stabilitu a diverzifikaci produkce do různých sektorů světového hospodářství. „Během pandemie sice spadl automobilový průmysl, ale obratem narostla poptávka po ručním nářadí,“ popisuje.

Miliardový rozvoj s trhem Start

Vstup na trh Start vnímá Artur Gevorkyan jako další krok v přiblížení se budoucnosti svého oboru a novou etapu rozvoje firmy. Inovace byly doposud financovány více formami, a to od úvěrů přes dluhopisy až po private equity. Artur Gevorkyan zdůrazňuje, že jeho společnost vždy pravidelně plnila plánované ukazatele a dostála svým závazkům. „Emisi považujeme za další logický postupný krok, kdy naší vizí a cílem je vybudovat podnik s tržbami 300 milionů eur a více. V horizontu pěti let plánujeme uvést naše akcie k obchodování na hlavním trhu pražské burzy,“ dodává Artur Gevorkyan.

Peníze od investorů chce aktuálně použít především na rozšíření výroby a nákup továrních robotů. „Vidím teď tolik projektů a roky a roky práce před námi a brzdí mě jedna jediná věc: nestíhám s kapacitami. Týdně k tomu máme dvě porady – koho upřednostnit a jak to vyřešit. A to trvá už roky,“ dodává Artur Gevorkyan. Firma proto v rámci stávajícího areálu například již zakoupila pozemky tak, aby dokázala uspokojit poptávku.

Na nové etapě se podle slov Artura Gevorkyana bude podílet nejen on, ale i celý jeho více než stopadesátihlavý tým. Nebojí se ani toho, že potenciálně půjde o největší úpis akcií na trhu Start. Ostatně jak stojí nad vchodovými dveřmi továrny ve Vlkanové: „Správame sa ako rodina. Bojujeme ako armáda.“